Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mapové podklady

Interaktivní mapa

Mapa

 

 

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce Skašov

 

Počátky osídlení zdejší krajiny se datují až do doby bronzové. Roku 1326 se pak objevuje první dokument zmiňující samotnou obec Skašov. Podle této listiny prodali dne 26. ledna 1326 Vilém z Boru a Oldřich z Potenštejna dvůr nesoucí jméno Stassow spolu s lesem, poli, lukami, prameny, sady a včelstvem proboštu a konventu chotěšovského kláštera za 78 hřiven stříbra. Původní název obce Stassow v průběhu staletí prodělal řadu změn - známy jsou tvary jako Staschow, Scassow, po třech stoletích se objevuje název Lhota Kassova a až v druhé polovině 19. století české Lhota Skašova. Dnešní jméno Skašov se ustálilo teprve v roce 1916. O původu tohoto názvu existuje několik teorií, podle jedné je ves pojmenována po osobním jméně Stach - Stanislav, podle lidové pověsti je název odvozen z kašovité půdy zdejšího okolí.

Chotěšovský klášter se po dvacetiletém hospodaření na dvoru Stassow dohodl s Prostějem z Letína a jeho manželkou Drahou, že převezmou háj, který se obecně nazývá Staschow, aby založili novou ves - lhotu. Tato ves měla po čtyři roky užívat výhody plné svobody a po dalších šest let platu dvou kop grošů. Po uplynutí těchto deseti let měli Prostěj s Drahou novou, "dobře založenou" ves opět vrátit klášteru. Za splnění tohoto úkolu si pak směli doživotně ponechat dva svobodné lány.

O historii dvora a nové vsi se nám nedochovalo příliš mnoho záznamů, velká část dějin obce nám tak je zahalena tajemstvím. Něco se však uchovat přeci jen podařilo. Víme tak, že v roce 1379 drželi novou ves bratři Jaroslav Vitmar a Petr z Horšic. V době husitských válek zastavil chotěšovský probošt Petr II. lhotu se dvorem a lesem za 500 kop pražských grošů Václavu Sekáčovi z Újezdce. Po skončení husitských válek se tento majetek opět navrátil ke klášteru. Ten pak ves spravoval až do josefínských reforem na konci 18. století, kdy byl zrušen. Z berní ruly se mezitím konečně dovídáme něco bližšího o zemědělcích, kteří od 14. století hospodařili na pozemcích tehdy nově založené vsi. V letech 1654 - 5 tedy ve Lhotě Kašově žilo šest sedláků a tři chalupníci. Hospodařili na 255 rolích a měli 21 potahů, 14 krav, 16 jalovic, 33 ovcí a 34 sviní.

Když byl chotěšovský klášter v roce 1782 zrušen, přešlo panství na Náboženskou matici, která dvůr rozparcelovala mezi 33 podílníků. Zrušení kláštera také uvolnilo práci traslířů - soustružníků dřeva, kteří zde jako poddaní vyráběli různé potřeby. Díky rozvoji poutí na konci 18. století se jim nabídla příležitost dělat hračky. První písemný doklad o hračkářské výrobě pak pochází z roku 1826. Tak začala místní tradice výroby soustružených dřevěných hraček, které se zde brzy věnovala výrazná část obyvatelstva (kolem roku 1850 to bylo 52 rodin!), a která obec během 19. století proslavila v mnoha zemích Evropy. Osvícenecká vláda Josefa II. Skašovu na konci 18. století také umožnila výuku zdejších dětí. Té se zpočátku chopil místní tkadlec Černý, roku 1824 tu pak byla vyhlášena veřejná škola. Později, v roce 1864, byla v obci i dostavěna školní budova. Ta zde pak sloužila až do roku 1989, kdy byla (po předchozím zrušení pro nedostatek žáků) zbourána.

Druhá polovina 19. století byla v obci dobou rozvoje kulturního a společenského života. Jednak sem vznik skutečné školy přivedl vzdělané lidi, kteří tu napomohli šířit národně obrozenecké myšlenky, zároveň v obci také vzniklo několik spolků a sdružení. Např. v roce 1891 tu měli své první divadelní představení místní ochotníci, později v 90. letech byl ve Skašově založen Sbor dobrovolných hasičů, který je dodnes strůjcem zdejšího společenského života. K založení hasičského sboru však lidi vedly mnohem praktičtější důvody, v roce 1892 totiž Skašov postihla nešťastná událost - velký požár, při kterém vyhořela celá část obce zvaná "V ulici". Tehdejší obydlí byla stavěna z dřevěných klád, z kamenného zdiva byly jen kuchyně a komíny, lidé proto potřebovali nějaký účinný prostředek proti ohni. V roce 1913 si zdejší výrobci hraček založili hračkářské družstvo, aby tak lépe čelili šizení ze strany obchodníků.

Obec dál žila poklidným životem až do roku 1914, kdy přišla první světová válka. Tehdy lidem nastalo těžké období plné strádání, nedostatku a strachu. Potraviny byly vydávány na lístky, jejich příděly se přitom neustále snižovaly, lidé tak často trpěli i hladem. Naturálie a různé výrobky musely být odevzdávány pro potřeby armády, zvláště žádaní byli také např. koně a dobytek. Brzy po vyhlášení války začali být muži povoláváni na frontu. Ženy a děti tak musely zastat jejich práci, čímž se jejich situace ještě ztížila. 17 skašovských mužů se z války již nikdy nevrátilo. Mír přišel až v roce 1918, spolu s ním zdejší občané slavili také vznik samostatného Československa. Ani po válce však ještě neskončily všechny problémy, se kterými se lidé v předchozích čtyřech letech potýkali, nějakou dobu ještě přetrvávaly např. potíže se zásobováním.

Život v obci se pomalu ale jistě vracel do zaběhnutých kolejí. Ve 20. letech nastalo období oprav a rozvoje. Dne 29. května 1921 byl odhalen pomník padlým ve válce, aby tak byla uchována a uctěna jejich památka. Dne 11. září 1923 místní lidé zažili neobvyklou událost - tehdy na zdejších lukách přistálo zbloudilé vojenské letadlo. Pilot se zeptal, kterým směrem je Plzeň a poté odletěl. V roce 1926 byla zahájena autobusová doprava mezi Skašovem, Přešticemi a Nepomukem. Ve stejném roce byl do zdejších domácností také zaveden elektrický proud. V roce 1931 byla dokončena výstavba veřejného osvětlení. Na začátku třicátých let zdejší hračkářské družstvo v důsledku hospodářské krize a silné konkurenci továrních hraček ukončilo svou činnost, část hraček poslalo dětem nezaměstnaných na Ostravsku a zbytek spálilo. Výrobě hraček se pak v obci věnovali již jen jedinci. V roce 1934 byl hasičským sborem v upomínku přistání letadla na zdejších lukách uspořádán letecký den. Počátkem července 1937 bylo ve Skašově otevřeno první koupaliště.

Rok 1938 byl ve znamení velkých obav a vzrůstajícího napětí mezi Čechy a Němci. Situace došla až tak daleko, že v Československu proběhla mobilizace na obranu před německým vpádem. Po podepsání Mnichovské dohody však bylo české pohraničí bez boje obsazeno německou armádou a nedlouho nato následovalo i celé Česko. Druhá světová válka pak byla opět dobou velkého strachu, strádání a navíc nacistického teroru. Vysvobození přinesl až květen 1945. Po něm následoval odsun německého obyvatelstva a znovuosídlení pohraničí navrátilci a novými osadníky z vnitrozemí.


Brand, J. Historie obce Skašov